DIY: Vánoční skřítek

Taky na Vás už padla vánoční atmosféra? Na mě teda ano! Jako první mě přesvědčili o začínající zimě sněhuláčci, kteří se nalepí na okno. Z takové blbosti za 25,- v Kiku jsem byla nesmírně nadšená. Možná Ti co ještě bydlí u rodičů to tak ,,nežerou“, protože veškerou výzdobu za vás dělá mamka, ale počkejte jak se nastěhujete do vlastního. :) Tak abychom se vrhli na to, na co čekáte. Brouzdám si takto na Facebooku a najednou narazím na úžasného vánočního skřítka! Tak toho musím mít! Paní ho prodávala za 600,- a já začala rozmýšlet, zda ho opravdu tak moc potřebuji. Nakonec jsem se rozhodla sama si ho vyrobit.

1. Týden


Stoupnu na váhu a čekám na výsledek. O 600g méně než před týdnem! Srdíčko mi zaplesá a já potlačuji myšlenky, že jsem pouze strávila delší čas na WC.
Můj týden probíhal v celku stejně jako předchozí týdny a i přesto byl něčím jiný. Jako první musím zmínit, že jsem začala pravidelně snídat a světe div se, zpozorovala jsem na sobě, že mám daleko víc energie, než když jsem nesnídala. Plněné musli čokoládou jsem vyměnila za ovesné vločky s bílým jogurtem a mé chutné čerstvé rohlíky jsem vyměnila za žitný chleba. Jistě, není to nic drastického a já se také dál vyhýbám smaženým a celkově tučným jídlům jako je řízek, či svíčková. Vařím si prapodivně chutná jídla dle receptů zdravé výživy. Jediný můj poznatek z tohoto vaření je, že tam vaří skvělí herci, protože natočit jak ta výsledná šlichta je ohromná delikatesa, i když se Vám u toho křiví huba, je opravdu nadlidský výkon.

Den 1.

Před pár dny jsem si koupila váhu a až dnes jsem se odvážila na ni stoupnout. Nemusím ani psát, že po ustálení hodnoty na displeji, jsem málem zkolabovala. Kdy jsem proboha nabrala 6 kilo? Nyní jsem už nepřipisovala pračce sražené kalhoty, ale viděla jsem záblesky cukru v Kinder Bueno a 8 hodin sezení v práci. To se samozřejmě muselo někde podepsat. Jediné plus, které jsem v tom viděla bylo, že jsem se mohla poplácat po rameni a říct si: ,,Nejsi střevo, umíš prát, ale jsi prostě tlustá jako prase.“ Depkařící chvilku jsem měla za sebou a začala jsem racionálně uvažovat.
Začnu chodit běhat. Tuto myšlenku jsem zamítla hned sekundu po té. Představa, jak sbíhám z kopce do města, trápím své tělo na rovince v centru a bavím celé město, není nijak lákavá. O to horší by bylo, dostat se zase zpátky domů, protože vyběhnout opět ten kopec nahoru je smrtící i pro normálního člověka co nemá milion alergií a astma k tomu jako bonus. Co teda dál?

Tattoo Alice in Wonderland


Jednou vstoupíte do kolotoče tetování a už je z něj těžké vyskočit. Tak to mám i já. Mé první tetování jsem si nechala udělat před 5 lety a ihned jsem věděla, že není mé poslední. Korunky se šetřily a dva roky na to, jsem šla na další tři tetování. Pár let uteklo a já se poznala s jednou tatérkou, která teprve svoji ,,malovací" kariéru začíná. Jednou jsem se zapřísáhla, že nikdy nepůjdu k jinému tatérovi, než do Dvora Králové nad Labem k Lukášovi Rouskovi. Ovšem při poznání této nové holčiny, která se učí tetovat a překvapivě ji to jde, jsem si vše rozmyslela a přehodnotila.
Půjdu do toho! :)

Návrh byl vymyšlený vcelku rychle, teď ho jen uskutečnit. Jelikož pracuji v kanceláři, můj sen mít potetovanou celou ruku se vytrácí. Vymyslet náhradní místo bylo také snadné. Mým vítězem se stal Šklíba z Alenky v říši divů.

Japonská zahrada


Za dalším zajímavým výletem do Polska jsme se vydali do ,,ogrod japoński“ v polském Jarkowě ležícím zhruba tři kilometry od lázeňského města Kudowa Zdrój ve směru na Kłodzko. Pokud jste z názvu nepochopili, tak se jedná o japonskou vesničku, kterou si zde vybudovali Edward Majcher s manželkou Lucynou.

Minieuroland


,,Hlavně se teple ustrojit: kalhoty, tenisky, mikinu a koženou bundu!
Předpověď počasí ukazuje v Kłodzku 18°C a jelikož jsem typický zmrzlín, tak jsem se ustrojila do teplého oblečení. Hned na úvod mě mamka počastovala slovy, jaký jsem ,,magor”, když oni jedou v kraťasech. Politovala jsem bráškové, jaká jim bude zima a vydali jsme se na cestu.